Jenom slepí by si dnes nevšimli toho, jak jsme my lidé stále závislejší na finančních prostředcích. Jak chceme mít peníze a jak jich chceme mít stále víc, a to proto, abychom mohli pořád dokola něco nakupovat, nezbytnosti stejně jako naprosté banality, bez nichž bychom se lehce obešli.
Toho, jak stojíme o stále víc a víc peněz ve vlastní kapse, si všimneme i v čase voleb, kdy se stává přidávání vesměs tématem číslo jedna, protože na to lidé slyší daleko víc než na jiná témata, všimneme si toho ale třeba i při pohledu na statistiky, i během ekonomicky motivovaných protestů…
Jen těžko bychom hledali někoho, kdo by upřímně prohlásil, že už žádné další peníze nepotřebuje a nechce, že už má všechno a je spokojen. Zato lamentování těch, jimž připadá jejich finanční zabezpečení neutěšené, zaznívá snad odevšad. A když lidé někdy domněle a někdy skutečně trpí nedostatkem peněz, řeší to třeba i tak, že si berou půjčky, jimiž si dočasně přilepšují.
A jaké půjčky že si tito berou? Pokud jsou na tom navzdory svým nespokojeným tvrzením docela dobře, berou si ty, které se jim nejvíc líbí, a těm, kdo jsou bonitní, vycházejí ochotně vstříc mnohé z našich finančních ústavů.
Ale co ti, kteří na tom ve skutečnosti nijak valně nejsou? Těm nejednou zbývá třeba už i jenom neúčelová hypotéka nabízená nebankovním sektorem. Přičemž si raději rovnou dodejme, že ono ‚jenom‘ tu neznamená, že by šlo o nějakou podřadnou nabídku, která zbývá už jenom pro ty nejzoufalejší ztroskotance. Naopak – i tato má své nesporné výhody.
Když si někdo bere nebankovní hypotéku, má jistotu, že tu peníze dostane nejen s velkou pravděpodobností, ale také rychle a výhodně. Stačí tu totiž jenom zaručit splácení zástavou nějaké nemovitosti a pak už je další vyřizování všech nezbytných náležitostí hračkou. A kdokoliv tak může mít k dispozici peníze na cokoliv. A může přestat s lamentováním nad svojí skutečnou nebo domnělou bídou.